> Konference Rybníky > Rybníky 2016
Konference Rybníky 2020 se uskutečnila v náhradním zářijovém termínu

Jak bylo naplánováno již při zrušení původního termínu, konference Rybníky 2020 se nakonec konala v náhradním zářijovém termínu (17.-18.9.2020) za přísných hygienických podmínek. Místo konání zůstalo nezměněno a konference se tak po dvou letech uskutečnila znovu na půdě ČZU. Novinkou byla hybridní forma, kdy se konference odehrávala jak fyzicky v přednáškovém sále, tak virtuálně prostřednictvím MS Teams. Díky této platformě byla část přednášek do sálu přenášena online a současně byla celá konference sdílena účastníkům, kteří se neomhli kvůli zhoršené epidemiologické situaci zúčastnit osobně. 

Konference Rybníky 2020

Konference Rybníky se letos kvůli koronavirové epidemii neuskuteční v původně plánovaném červnovém termínu. Aktuálně se předpokládá její přeložení na 17. a 18. září.

Výzkum vlivu rybníků na hydrologický režim

Od května 2019 probíhá výzkum vlivu rybníků na hydrologický režim. Tento výzkum je realizován v rámci projektu TITSMZP809 v probramu TAČR Beta II. Součástí výzkumu je i měření hladiny podzemní vody na vybraných rybnících. Jedním z nich je rybník Vavřinec nacházející se ve Středočeském kraji na toku Výrovky.

 

Rybníky 2016

Konference Rybníky 2016 byla již druhou konferencí pořádanou naší společností zaměřenou na problematiku rybníků. Tento ročník byl zaměřen především na téma odbahňování, kterému byl věnován celý druhý konferenční den, přičemž v rámci prvního dne zazněly příspěvky k širšímu spektru problémů souvisejících s rybníky. Konference se tentokrát uskutečnila ve dnech 23. a 24. června 2016 na půdě Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. Počet účastníků ještě převýšil první ročník, když jejich celkový počet překročil 130 osob.

Sborník

Program

Prezentace

Osudy rybničních soustav v povodí dolní Berounky a Blšanky za katastrofální povodně v květnu 1872 (Ing. Libor Elleder)

Mladotický rybník – je obnova možná? (prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc.)

900 let rybnikářství na Pardubicku (Adolf Vondrka)

Jak fungují rybníky s rybami a „rybníky“ bez ryb, při nízké a vysoké úrovni živin (doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.)

Změny produkce ryb v ČR v průběhu 20. století (Ing. Ján Regenda, Ph.D.)

Bagry, jeřábi a Bohdanečský rybník (Mgr. Vlastimil Peřina)

Kyslíkové deficity – projev nestability rybničního ekosystému? (Ing. Ivana Beděrková)

Vliv odbahňování na bezobratlé živočichy litorálu ve stojatých vodách (Mgr. Jan Sychra, Ph.D.)

Dotační nástroje pro malé vodní nádrže ze Státního fondu životního prostředí (Ing. Květoslava Kapková)

Rybníky a xenobiotika (RNDr. Jindřich Duras, Ph.D.)

Rybníky a malé vodní nádrže jako součást kulturního dědictví z pohledu kvality vodního prostředí (Ing. Miloš Rozkošný, Ph.D.)

Nakládání s vytěženými sedimenty z pohledu environmentální legislativy – teorie a praxe (David Kotrba)

Rybniční sedimenty a nové možnosti recyklace živin a organických látek v zemědělské krajině – příkladová studie rybník Horusický (Ing. Jan Potužák, Ph.D.)

Praktické zkušenosti s různými způsoby odstraňování sedimentu (Ing. Jiří Karnecki)

PLOSAB – těžba sedimentu plovoucími sacími bagry a jeho uložení v odvodňovacích vacích (Ing. Ondřej Novotný)

Kdo to všechno zaplatí – možnosti dotací na odstranění sedimentu z nádrží z MZe (Bc. Karel Pelikán)